| Mapa stránek

Hrad Bezděz

Velmi oblíbený a navíc proslavený královský hrad Bezděz náleží mezi nejvýznamnější severočeské historické památky. Založit ho nechal český král Přemysl Otakar II, aby zatrhl rozpínavost panské politice. Se stavbou se začalo v roce 1264 na jedné ze dvou sousedících homolích ze znělce. Místo dostatečně chránily příkré srázy a skalní útvary. O realizaci pevnosti se postarali Konrád a Hertvík z Kravař. První dvě brány zajišťovaly ochranu přístupu a do předhradí vedla ještě třetí pevnější brána. Dolní hrad obsahoval obytné budovy a na východní straně se dalo vstoupit do horního hradu s královským palácem a kaplí svatého Michala. Dále hrad na nejvyšším místě chránila více než třicetimetrová věž, s průměrem 11 metrů.

Na Bezdězu se vystřídalo hodně majitelů, mezi jinými Hynek z Dubé, Siřičtí, Tovačovští z Cimburka, páni z Janovic, Berkové z Dubé, Zajícové z Házmburku nebo Vartemberkové. V pozdějších letech se stal Bezděz klášterem a kaple byla zasvěcena Panně Marii. Roku 1666 sem dovezli z Emauz třetí kopii Panny Marie Monserratské a zájem o ni u návštěvníků stále vzrůstal. Konalo se zde hodně mší, přicházeli poutníci. V dalších letech se stal Bezděz opuštěným, měnil se ve zříceninu a pustl. I tak neztrácel nic ze své krásy a jisté tajemnosti, kterou obdivovali mnozí umělci. Zájem o hrad opět stoupal a Valdštějnové se v 19. století rozhodli o zabezpečovací a obnovovací práce.

Po skončení druhé světové války se stal Bezděz na několik let nepřístupný, protože v dohledu z něho se budovalo vojenské letiště a ve vojenském prostoru probíhala cvičení. Jakmile byl opět zpřístupněn, začalo se s rekonstrukcemi. Od roku 1978 je hrad Bezděz národní kulturní památkou.

Zajímáte se o prohlídku na hradu Bezděz?  Připravte se na výstup strmou cestou vzhůru mezi skalami a pěknou přírodou. Vynaložená námaha vám určitě bude stát za to, protože z hradu se vám otevře přenádherný výhled na okolí. V areálu si lze prohlédnout Čertovu věž, kapli, Purkrabský a Královský palác, Velkou věž, Jižní a Severní manský palác, nádvoří a cisternu.

Čertovy hlavy

V obci Želízy můžete spatřit tabule, které vás chtějí nalákat na prohlídku velkých soch, umístěných v samotné přírodě. Sochy jsou známé pod pojmenováním Čertovy hlavy a jedná se o pískovcové sochy od sochaře Václava Levého, který původně pracoval jako kuchtík na zámku v Liběchově a posléze učil i známého sochařského mistra Josefa Myslbeka. Sochy vznikly během druhé poloviny 19. století. V minulosti se sochy neschovávaly v lese, ale jejich pohledy se mohli zabývat kolemjdoucí už z dálky.

V okolí Liběchova však najdete i jiná sochařská díla Václava Levého. Okruh několika kilometrů vám odkryje i další plastiky vytesané do pískovce – jeskyni Klácelku s reliéfy z cyklu Ferina lyšák, postavy českých národních dějin v souboru Blaník u Klácelky. Do osamoceně stojící skály je vytesán Had – deset metrů dlouhá plastika hada přeťatého sekyrou. Na stavu se podepsala značná eroze a také opotřebovanost lidmi. Harfenice je další plastikou, uměle tesanou jeskyní se skupinkou hudebníků s dominující sedící ženou s harfou, která si vydělává díky hraní na živobytí. Před Liběchovem se zastavte u kaple Máří Magdaleny, které je zase vytesána do osamoceně stojícího suku z pískovce, asi 200 m od značení cesty. V současnosti zde zůstaly jenom zbytky barev z dřívějšího kolorovaného designu. Blízko si prohlédněte jeskyni Mordloch, o které se vypráví loupežnické pověsti a také osamocenou pískovcovou skálu Sedm chlebů, která má tvar sedmi bochníků chleba nad sebou. Jakmile vyjdete z lesa, spatříte městečko Liběchov a krajinu v Polabí. Podle chuti můžete zajít do Liběchova okouknout stavbu barokního zámku.

Jak se dostanete na Čertovy hlavy? Zaparkovat lze v obci Želízy, odkud půjdete po modré turistické značce, vystoupáte na skalní hřbet na pravo od silnice a cca za pět až deset minut budete stát u dvou vytesaných obličejů obrovitých rozměrů. Autobusem nebo vlakem se dostanete do obce Liběchov, kde je dobré spojení. Liběchov leží na železniční trase Ústí nad Labem – Kolín. Na kole sem dojedete Labskou magistrálou, v tomto úseku pojmenované jako Labská vinařská cesta.

Hrad Houska

Původní gotický hrad Houska byl postaven ve 13. století. Původně nedobytný středověký hrad byl vrchností přestavěn na o něco méně odolnou pevnost a následně zde probíhaly další stavební úpravy se stopami různých slohů. Aktuálně má Houska renesanční vzhled a stavba se vypíná na pískovcovém strmém sloupci. Možná by se po hradu dávno slehla zem, ale osud ho několikrát zachránil od zkázy. Přes čtyřicet let patřila Houska státu a část doby ho spravovala Spolana Neratovice, která zde chtěla vybudovat sanatorium. V současné době je Houska po obsáhlé rekonstrukci, ale další stavební úpravy ji ještě čekají. Potomci původních majitelů získali hrad v devadesátých letech v restituci, kteří se snaží veřejnosti představit Housku v plné své kráse a veškeré vstupné věnují na opravy.

Hrad Housku najdete ukrytý ve východní části Kokořínských lesů. Leží nedaleko od měst Česká Lípa a Doksy. Obec nejblíže je Blatce, kam jezdí autobusy z Dubé nebo ze Mšena. V okolí hradu máte k dispozici rovnou několik parkovišť, nejvýhodnější je určitě placené parkoviště vzdálené asi 500 metrů od hradu. Invalidé mohou zastavit sto metrů od hradu. Pro návštěvníky jsou připraveny různé expozice: Hradní kaple s nástěnnými malbami s biblickými motivy ze 14. století, Lovecký sál s trofejemi daňků a skálou, prostupující celým hradem, nádvoří, Zelená komnata s náboženskými a loveckými freskami ze 16. století a stropem s gotickou žebrovou klenbou, jídelna po rekonstrukci, rytířský a taneční sál. K Hradní kapli si poslechnete i pověst o bráně do pekel.

Pokličky

Jestliže vás zajímají pozoruhodná místa na Kokořínsku, nezapomeňte navštívit Pokličky v Kokořínském dole. V krajině můžete spatřit Mšenské a Jestřebické Pokličky. Najdete je přibližně pět kilometrů od hradu Kokořín. Jedná se o sloupy z pískovce zakryté poklopy o výšce až dvanáct metrů. Tyto skalní útvary vznikly díky pozvolnému zvětrávání pískovce. Horní vrstva je odolnější a pevnější a obsahuje nerost limonit, přičemž slepenec železitého pískovce má šířku až jeden metr a chrání (kryje) sloup pískovce měkčího, obsahujícího ve spodní části jíl. Eroze však stále pokračuje a tak kdesi v budoucnosti se stanou nohy tak slabými, že Pokličky nevydrží a stanou se z nich po zborcení jenom kusy kamenů. První viděná Poklička po vašem příchodu je rovněž i nejmohutnější s rozměry klobouku 6 x 5 x 1,5 m a s výškou dvanáct metrů.

Jestřebické Pokličky najdete asi jeden kilometr na západ od obce Vojtěchov a nejsou tak snadno přístupné. Zdejší Pokličky jsou i v méně pokročilém stadiu, takže se předpokládá, že postupem času se z nich vytvoří také obdivuhodné tvary.

Cesta za Pokličkami je bez problémů přístupná od silnice, ale počítejte že vás čeká poněkud strmější cesta vzhůru po dřevěných schodech. Během cesty musíte být velmi opatrní, ale posléze se dostanete k nádherným útvarům, od kterých se vám naskytne i pěkný výhled  do hluboké rokle Močidla. Horolezci si musí na lezení nechat zajít chuť – není povoleno. Pěší turisté mohou k Pokličkám dojít od hradu Kokořín podél potoka Pšovky po červeně značené turistické trase. Jde o vzdálenost pěti kilometrů. Jinak můžete zaparkovat na parkovišti pod Pokličkami.

Město Mělník

Město Mělník najdete na soutoku řek Labe a Vltavy, severně od Prahy. Mělník se stal královským městem a v krajině se daří vinné révě. Návštěvníci se sem vydávají také za historickými památkami, kam rozhodně patří zámek nebo zajímavé Regionální muzeum s několika obsáhlými expozicemi.

Pokud se vypravíte za dominantou města, na zámek Mělník, naskytne se vám krásný výhled na soutok řek, na horu Říp a na vinice svaté Ludmily. Právě kněžna Ludmila založila první vinice v Mělníku a díky ní se rozvíjela úspěšná vinařská tradice v této krajině. Interiéry mělnického zámku mají pro zájemce o prohlídky připraveno mnoho zajímavostí. Podíváte se na jedinečnou sbírku map evropských měst ze sedmnáctého století. Navštívíte panskou ložnici slavného sportovce a automobilového závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze, pánskou pracovnu kancléře Augusta Longina Lobkowicze a také postel z 18. století s Madonou, dětský pokoj nebo jídelnu. Z dalších zajímavostí spatříte barokní oltáře s řezanými a zlacenými ozdobami, navíc vykládané želvovinou, sbírku rytířského brnění z 16. století, koncertní sál, lunety od Karla Škréty či kolorované litografie pražských náměstí od Filipa a Františka Hegera.

Regionální muzeum Mělník nabízí návštěvníkům sedm stálých expozic Historická expozice, Vinařská expozice, Historické kočárky, Přírodovědná expozice, Skalní obydlí Lhotka, Lidová architektura, Mechanické hračky. V expozici kočárků spatříte nejstarší kusy z let 1890-1900. K vidění je ukázka kočárků od začátků sériového vyrábění až do konce šedesátých let 20. století. Připomenout si můžete princezky – kočárky na vysokých kolech se záclonkami z let 1910-1920, hluboké korbové kočárky na nízkém podvozku i první kočárky s prošívanou koženkou.

Zdymadlo Hadík

Volně přístupná, zachovalá technická památka zdymadlo Hadík se již nepoužívá. Bývalé zdymadlo je úplně prvním vybudovaným na středním Labi, nad soutokem s Vltavou. Najdete ho u Rousovic v Mělníku a dílo bylo dokončeno v roce 1911. Okouknout si ho můžete, když se vypravíte na jih od mělnického cukrovaru. Okolo zdymadla rovněž prochází cyklostezka 24. Jestliže místo navštívíte, nezapomeňte se chovat šetrně, jak je nutné pro přírodní rezervaci, v jejíž části se nachází. Mezi části zdymadla patřily jez o třech polích a plavební komora. Plavební komora stále stojí na pravém břehu. Zdymadlo se využívalo k plavbě až do sedmdesátých let 20. století, posléze došlo ke zrušení pro nevyhovující parametry na přepravu energetického uhlí. Všechny části jezu zasahující do řeky byly v té době odstraněny a bývalá zdrž byla prohloubena. Horní plavební kanál se oddělil sypanou hrází od řeky a ohlaví horní před vraty se zabetonovalo. V současnosti uvidíte krajní jezové pilíře, dolní plavební kanál a plavební komoru.

Doksy a Máchovo jezero

Oblíbeným letním turistickým cílem se stalo již v dávné době město Doksy, které najdete na břehu Máchova jezera na Českolipsku. Městu pomohl Karel IV, který mu udělil různá městská privilegia a roku 1366 vznikl Velký rybník – dnešní Máchovo jezero. V městě se provozovalo rybníkářství a posléze za Valdštejna fungovala kartounka (skončila 1839). Od konce 19. století se Doksy orientují na turistický ruch. Z pamětihodností lze v Doksech spatřit kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie, barokní Mariánské sousoší z roku 1685 nebo renesanční zámek Doksy (veřejnosti zatím nepřístupný). V nejstarším zdejším roubeném stavení Hospitálku z roku 1669 najdete Památník Karla Hynka Máchy a expozice věnované rybářství, rybníkářství a také K. H.  Máchovi.

V okolí Máchova jezera najdete mnoho krásných míst. Projít se můžete okolo jezera, odpočinete si různými vodními a sportovními aktivitami nebo při posezení v četných restauracích a kavárnách. Dobrým tipem na výlet je okružní plavba lodí. Nechybí tady řada značených turistických a cyklistických tras, díky nimž se dostanete například na hrad Kokořín, Housku, Bezděz nebo na Lemberk. Během léta samozřejmě využijete příjemné pláže a vodu ke koupání.

Kam dále na výlet?

Vyražte na hřebenové tůry do Krkonoš. Není problém sehnat levné ubytování ve Špindlerově mlýně nebo v jiném horské středisku. Ze Špindlu je to kousek např. k prameni Labe nebo na Labskou boudu…

Další zajímavé stránky o hradu Kokořín

Podívejte se na stránky o hradu Kokořín